Jelikož jsem od té doby, co jsme přijeli, nebyla dostatečně dlouhou dobu na internetu, abych sepsala nějakej ten článek, přišla na něj řada až dnes... 
Všecko už asi obsáhnout nezvládnu a ani nechci, na to si zajeďte k Barče sami, ale něco snad ještě vzpomenu. 
Co mě napadá jako první, tak z celkového složení účastníků na semináři jde říct, že není "pozitivka" jako "pozitivka". Já se přikláním k takové verzi, jakou nám zhruba podala Barča. Cituju zkráceně, co si pamatuju a s čím bych se chtěla aspoň lehce podělit : "Do tréninku nebo učení čehokoliv, trest jako takový prostě nemá žádné místo. Když ale sedím na zemi, jím rohlík a pes se mi do něj zakousne, prsty ho lehce lepnu přes čumák a tím ho varuji, že tohle ne. Stejně tak by ho třeba varoval jiný pes, pokud by mu vlezl do misky. Největší problém vidím v tom, že lidi z většiny neumí odhadnout svou fyzickou sílu a naprosto nepřiměřeně psa potrestají. Můžu to navíc udělat jen v tom případě, že pes zrovna dělá přímo to, co nechci, aby dělal a nic ho zrovna neučím... Pokud mi pes uteče a pak po dělší době přiběhne a já ho potrestám, bude si pamatovat jen to, že špatně bylo přijít, protože je to poslední činnost, kterou dělal. Není to člověk, aby si spojil nebo dokonce uvědomil, že asi neměl dělat to, že utekl." Barča taky k tomuhle řekla, že je těžké přesně popsat, co chce říct, vzhledem k tomu, jak je trest kontroverzní... Ale myslím, že se to dá pochopit a kdo chce, ten to zvládne. Já osobně souhlasím s Barčou, jak to podala, a jsem podobného názoru.
Lidi tam byli fajn, myslím, že jsme si to fakt všichni užili a odvezli něco nového. Jak už psali i někteří ostatní zúčastnění, trénovali jsme od rána do večera, s přestávkami na jídlo a pořád bylo co poslouchat a sledovat. Podle mě je dobré, když lidi konzultují mezi sebou danou problematiku týmu a řeknou svůj názor, může to navodit různé rozhovory a dají se vyměňovat zkušenosti, z kterých může vyplynout další zajímavý názor. Občas bychom měli prostě zapnout mozek a dá se ledacos vymyslet. 
Parkury i cvičení, ktery stavěla Barča, byly úžasny a i když jsem neběhala se psem, byla to pro mě tak trochu výzva. Doufám, že budu za pár měsíců (let? 
) schopná něco takovyho hezky zaběhnout a hlavně že bude Dobby zdravá, aby mohla tančit mezi překážkama se mnou.
Po večerech jsme sedávali všichni společně a kolovaly ne jedny zajímavé a vtipné historky. Počasí nebylo nějak zvlášť příznivé, ale nakonec pršelo z většiny v pauzách nebo v noci, takže kromě bláta si myslim, že aspoň pro psy to bylo lepší než vedra. Lidská smečka měla holt tentokrát smůlu. Takže velké díky Barče i ostatním za všecky 4 dny a doufám, že příště se zase sejdeme u Báry, protože tam rozhodně neprohloupíme. A třeba i někde jinde. Takže agilitění, zdraví, zdravému rozumu a novým informacím zdar! 
Pro ty, co by nevěděli, tak Barču Sajdokovou a jejich psy najdete u nich na stránkách: www.bestmudi.com
Holky si to užívaly nějak takhle :0)).
